Ples: týden před ním i den D

Yagari se jen tak povýšeně pousmál, dnes měl nějakou hodně blbou náladu. "Můj názor je takový, že nedáváš pozor a ne jenom ty!" Řekl ostře načež střelil pohledem po Yuuki a Kainovi. "Yagari sensei, snad se tolik nestalo." Snažil se to uklidnit Takuma. "Nepovídej, tak můj názor na tohle je, že tady Shichi, Akatsuki a Yuuki dostanou zvláštní úkol." Odfrkl si Yagari. "Snad tohle není nutné, Yagari sensei." Nedal si pokoj Takuma, až se Yagari opravdu naštval. "Máš pravdu, ten zvláštní úkol dám Shichi, Akatsukimu, Yuuki a tobě!" Oznámil vítězně načež vám čtyřem začal objasňovat, co po vás bude chtít, až z toho vyšla společná práce co se ekonimiky týká, každý z vás si měl vybrat nějaké téma, o kterém Yagari mluvil, do zítřka ho zpracovat aspoň okolo tří set slov a pak odevzdat.

Mimo hru: Lidi, mě, Hanabusu a Leilu teď z děje vynechte jo? Až Ritsuko napíše, zase se vrátíme do hry a necháme se seřvat Kanamem, že jsme nebyli na hodině. XD

Sotva vám Yagari vzdělil poslední informace o vašem úkolu, zazvonilo a on pořád naštvaný odešel ze třídy. "No, vzhledem k tomu, jak byl naštvaný, ještě jsme dopadli dobře." Řekl Takuma a snažil se ostatní aspoň trochu rozveselit. "No co, je to jen úkol. Tři sta slov je celkem málo." Zareagoval Akatsuki, zvedl se a protáhl. "Stejně teď máme až do večera volno, nechce už někdo z vás začít s tou prací?" Nadhodil Takuma. "Proč ne, čím dřív to budu mít z krku, tím líp." Souhlasil Akatsuki. "Jdete taky?" Kývl ještě Kain na Yuuki a Shichi a pomalu s Takumou mířil ke dveřím.

"Třeba k Takumovi na pokoj, pojďme nebo nás faninky nepustí ani ke koleji." Ozval se ještě Kain a vy jste si mohly povšimnout, jak na něho Takuma vrhal střídavě zmatený, rozpačitý a naštvaný pohled. "Em, ano, klidně." Vykoktal nakonec Takuma a tak jste vyšli společně s ostatními upíry ven a pak uličkou ohraničenou pištícími faninkami přímo k Měsíční koleji. Když už jste došli do hali, Takuma se najednou zastavil. "Počkejte prosím chvilku, hned budu zpět." Řekl trochu rozpačitě a pak rychlostí světla vletěl do svého pokoje. Tam jako o život začal všechno uklízet, až byl pokoj úplně čistý bez jediné pohozené knihy nebo papírku. A tak Takuma se svým obvyklým úsměvem sešel opět dolů do haly. "Tak pojďte." Pobídl vás mile.

Konečně ta blondýnka promluvila, chovala se velmi zdvořile a formálně. "Těší mě, já jsem Midori Hana." Představila jsem se a usmála se. "A já jsem Hanabusa Aidou." Poklonil se taky Hanabusa s úsměvem. "Tak pojďme za Crossem, aspoň budeme mít výmluvu, proč jsme zmeškali hodinu." Řekla jsem po chvilce ticha, načež jsem i s Hanabusou přišla k Ritsuko blíž. "Leilo jdeš taky? Rovnou pak najdeme Shichi, jen se prvně musíme vyhnout holkám z Denní." Řekl Hanabusa a při zmínce o faninkách jsem si vzpoměla na ten krásný karambol se sklepem. Hm, všechno zlé je k něčemu dobré. Usmála jsem se v duchu, když mi i krom těsného sklepa ze vzpomínek vyplunul můj první polibek a pro mě ten nejkouzelnější pocit, jaký jsem kdy zažila.

Mimo hru: Teď bych raději počkala na Leilu.