Cross Akademie

Už jsme s Hanabusou odnášeli poslední věci, když v tom nám Yuuki nabídla pomoc. Ani jsem si nevšimla, že přišla, ale už vypadala v pořádku. "Ne to je dobrý, už to stejně máme, viď?" Odpověděla jsem a mrkla na Hanabusu, který se jen usmál. Jenže kdyby šlo všechno tak hladce, holt rozlitou vodu a obklad na podlaze asi málokdo přehlédne a zvlášť když je to Kaname. Už když na mě volal bylo mi jasné, že se za chvíli budu plazit po zemi a utírat podlahu. "Ach kruci." Zaúpěla jsem tiše a nechala stěhování. "Kaname sama, asi vím, co mi chcete říct." Vypadlo ze mě a doufala jsem, že nebude až tolik naštvaný, taky jsem neměla chuť slyšet nějaké kázání.

"Em, hi." Odpověděla jsem a hned vzala z našeho pokoje hadr. "Hanabuso, mohl bys prosím ještě dát ten zbytek Leiliných věcí do pokoje?" Poprosila jsem ho a odpovědí mi byl milý úsměv. Tak jsem co nejrychleji vlítla do Kanameho pracovny, kde opravdu pořád na zemi ležel ten obklad, střepy z rozbité skleničky a kaluž vody. "Ach jo." Povzdychla jsem si a začala uklízet. Ještě posbírat tystřepy a hotovo. Pomyslela jsem si, když už byla podlaha suchá. Začala jsem tedy opatrně sbírat rozbité sklo, až na zemi nezbyl ani střípek a já mohla svou práci ukončit tím, že jsem vyhodila to co z té skleničky zbylo. "A hotovo." Usmála jsem se a klidně vyšla z Kanameho pracovny a ještě zaregistrovala, že mě Kaname přišel zkontrolovat.

A už mám snad klid. Usmála jsem se v duchu, to už Hanabusa odnosil poslední Leiliny věci do svého, no teď už jejího pokoje. Taky bych mohla za ní zajít a zeptat se Takumy, jak to vypadá s tou holkou z Denní, kterou Yuuki kousla. Pomyslela jsem si, ale před tím se převleču, vždyť já mám pořád tu mokrou uniformu! Mihlo se mi hlavou a tak jsem zamířila do svého pokoje. Rychle jsem ze sebe tu uniformu shodila, dala ji na uschnutí a oblékla si červenou sukni a bílou halenku. "Zaběhnu ještě za Leiou a Takumou." Zavolala jsem na hanabusu, který byl právě v koupelně a pak pádila z pokoje. To jsem zrovna uviděla Shichi, jak se co nejrychleji to jde vzdaluje od Kanameho pracovny. "Proč tak spěcháš? To ti taky hrozil, že budeš o hlavu kratší?" Usmála jsem se na ni.

Jen jsem přikývla a chystala se, že zajdu za Leilou. "Nejdeš se mnou za Leilou? Jen tak pokecat, teda jestli něco už nemáš v plánu." Zeptala jsem se Shichi. Při slově pokecat už jsem si představila, jak budu Leile líčit věci ohledně plesu a jak ona bude básnit o Zerovi. A taky by ji to chtělo informovat, že už má přestěhované věci. Řekla jsem si ještě.

"Tak fajn." Usmála jsem se a sešla po schodech dolů do haly, kde měla Leila stále své provizorní ležení, teda aspoň jsem si to myslela. Ale když jsme tam se Shichi přišly, nebyla tam Leila ani její polštáře a kupa časopisů. "To je divné, no možná je na prohlídce u Toushira san." Prohodila jsem jen tak a sedla si do křesla. "Však co, povídat si můžeme i tak." Pokrčila jsem rameny. "Tak co, už máš někoho na ples?" Zajímala jsem se hned, to kolem šel zrovna Takuma, ale ještě se stačil v čas schovat, aby ho ani jedna z nás nezahlédla.

"Jo, pozval. Však si nás taky viděla, tam u fontány, no v tu chvíli ve fontáně.ů Odpověděla jsem a při vzpomínce na tu malou koupel jsem se usmála. "Nic si z toho nedělej, určitě tě někdo pozve, tím jsem si jistá!" Uklidňovala jsem Shichi, i když se mi v ten moment nikdo nevybavil. Moment, Takuma ještě přece nikoho nemá ne? Blýsklo se mi v hlavě. Berme to tak, že nemá. Takže teď to chce je dostat dohromady, no co, Takuma se se Shichi celkem baví, to by šlo. Začala jsem to plánovat, když vtom jsem si uvědomila, jak to asi vypadá, když tam tak mlčky sedím, všelijak se tvářím a přemýšlím. "Em nic, hele a přemýšlla si už o někom určitém, s kým bys ráda na ples?" Zeptala jsem se Shichi. Náš rozhovor ale vyrušilo přání Kanameho a tak se všichni nahrnuli do haly, copak nám asi chce vzdělit tak důležitého? Řekla jsem si v duchu a čekala, co bude.