Cross Akademie

Kaname beze slova odešel a nás dva Yuuki nechala stát venku, když v tom Takuma cosi uslyšel. "Utekla!" Vyhrkl a bez varování otevřel dveře. A taky že ano, okno bylo otevřené a Yuuki nikde. "To ne! Musíme za ní." Vydechla jsem a Takuma jen přikývl. Tak nám nezbylo nic jiného než z okna ven a za Yuuki, která před námi měla náskok. "Yuuki san počkej!" Volal Takuma, ale nevypadalo to, že by se Yuuki rozhodla zastavit. Jestli nám uteče, budeme mít z toho pěkný problém pidle toho, co jsem slyšela o vztahu mezi Kanamem a Yuuki. Řekla jsem si v duchu a raději zrychlila. Když v tom mě bodlo v tom místě na krku a já prudce zastavila. "Midori?" Otočil se Takuma. "To je dobrý, dohoň ji, já budu hned za tebou." Uklidnila jsem ho načež se Takuma vrátil k pronásledování Yuuki. Ale já jsem nemohla, štípalo to a bolelo, co je k sakru s tou rankou? Co mi to Kuran udělal? Ozvalo se mi v hlavě, ale odpověď jsem neznala.

Nějak se mi točila hlava a začala jsem vidět trochu rozmazaně. Přede mnou se rýsovala jakási černočervená šmouha, až když to zamlžení ustoupilo poznala jsem, že je to Yuuki. Všimla jsem si, že vytahuje tu náhražku krve, zřejmě si myslela, že má agónie je zůsobena krvelačností. "To nic Yuuki, jen ta..." Zareagopvala jsem, ale to se opět ozvala ta ranka až jsem bolestí vyjekla. Co to je? Vždyť mě jen kousl, proč mě to tak bolí? Muusím s tím k doktorovi! Řekla jsem si v duchu a trochu nešikovně vstala. "Potřebuju si zajít za doktorem." Dostala jsem ze sebe a pokusila se dojít k ošetrovně, která bylo kousek od nás. Ale štěstí mi nepřálo a tak se mi opět podlomila kolena a já neměla tušení, co se to se mnou děje.

Dkotor se za chvilku vynořil z vedlejší místnosti a podíval se na Midori, která skoro nevnímala. "To se nám rozthl pytelů s těmi úrazy. Tak copak nás trápí?" Zakroutil hlavou doktor a popošel k Midori blíže. Hanabusa ani nemusel nic říkat neboť doktora hned upoutala ranka na krku, která ale nabrala tmavě fialovou barvu. "A jéje, máme tady infekci." Poznamenal doktor Toushiro a prohlédl si ranku zblízka. "Tohle za chviličku vyléčíme, jen to chce pročistit tu ranku, aby ten hnis šel ven, vydesinfikovat, obvázat a bude to v pořádku." Informoval Toushira a pak bez dalších slov sáhl po malém nožíku a nařízl ranku. Midori sykla bolestí, ale z ranky se začalo drát ven cosi fialového. Doktor to s profesionální rutinou očistil tamponem, vydesinfikoval jakousi vodičkou a obvázal tu ranku. "Tak hotovo, stačí když bude tak, no dva dny brát ráno a večer tyhle pilulky a infekce bude úplně pryč." Usmál se a podal Hanabusovi malou krabičku s léky.

Ráno mě probudil Hanabusa něžným polibkem na tvář, včerejší večer jsem si moc nepamatovala. "Hm, krásné ráno." Usmála jsem se na něj, nevím proč, ale bylo mi líp. "Nezapomeň na ty prášky." Řekl mile Hanabusa a jeden mi podal. "Prášky?" Podivila jsem se a vzala si tu tabletku. "Asi si nevzpomínáš, včera jsi omdlela. To bylo kvůli té rance na krku, mělas tam infekci, ale Toushiro san říkal, že stačí když dnes a zítra budeš brát ty prášky, za chvilku se ti to zahojí." Informoval mě s úsměvem. Tak začal další den, rychle do koupelny a pak si obléct uniformu. V hale už bylo rušno a Leila samozřejmě dál vyspávala, takže jsem si neodpustila do ní trochu šťouchnout, aby se probrala. To už Akatsuki navodil téma jménem Ples. "No jo, za týden je už ples, já na to úplně zapoměla." Prohodila jsem jen tak a zamyslela se, jaký ten ples asi bude.

Jako každé ráno se upíři z Noční třídy prodírali bludištěm faninek, které byly mnohdy až hysterické. I když se prefekti snažili, každou uhlídat nedokázali a tak se jedna šťastná blondýnka dostala k Akatsukimu. "Ohayougozaimasu Akatsuki senpai, tohle je pro vás." Začervenala se a podala Akatsukimu nějakou obálku, to už si jí ale všiml Zero a vrhl na ni zlý pohled načež ta holka co nejrychleji couvla. "Cos to dostal?" Zajímala se Ruka. Akatsuki otevřel tu obálku a vytáhl dopis, v kterém bylo napsáno: "Akatsuki senpai, prosím buďte mým tanečníkem na nadcházejícím bále. Vaše věrná a milující Aya" "Ale nic, jen pozvánka na ples." Odpověděl Akatsuki a podal Ruce ten dopis. "Ruka chan!!!!!!!!!!!" Ozvalo se najednou kdesi vzadu, to byl předseda Denní třídy, no jo, totálně zamilovaný do Ruky. "Ruka chan!! Nech mě Zero, nech mě, jde tady o lásku!! Slyšíš!!" Bránil se, když ho Zero musel násilím odtáhnout dál od Ruky. A takhle probíhala celá cesta, chudák Zero musel odchytnout každou šílenou faninku a po Yuuki ani stopa. Kaname samozřejmě šel ve předu, když v tom se zastavil. "Potřebuju si něco vyřešit, máte volno, dšlejte si, co chcete." Řekl bez většího zájmu a kamsi odešel. Pomalu setedy ten hlouček rozpustil, Rima a Shiki opět jeli na focení, Takuma se vybavoval s Hanabusou a s Midori, Akatsuki byl u Ruky a chudák Leila pořád ještě musela ležet a odpočívat, ale dlouho nebyla sama. Jakmile Zero rozehnal poslední zbytky faninek, utíkal hned za Leilo, ta byla zrovna začtená do nějakého časopisu. Potichu se tedy proplížil za ní a zakryl jí oči. "Už máš partnera na ples?" Zeptal se mile. Ale nebyl jediný, kdo se rozhodl najít si někoho na ples. Jak se tak Ruka s Akatsukim procházela, najednou se zastavil. "Ruko, chtěl jsem se tě na něco zeptat." Začal klidně Akatsuki a podíval se Ruce do očí. "Nešla bys se mnou na ten ples?" Řekl to konečně načež se Ruka trochu začervenala. "A co tvé faninky?" Zeptala se. "A co tví obdivovatelé?" Opětoval jí to Kain, načež se Ruka usmála, políbila ho na tvář a odešla.